V Bruselu proběhl mezinárodní summit o lipoproteinu(a)
Kde má Česká republika náskok a kde má co dohánět?
Více než 1,4 miliardy lidí na celém světě žije se zvýšenou koncentrací lipoproteinu(a), dědičného kardiovaskulárního rizikového faktoru, který často zůstává neodhalen. Navzdory jeho jasné souvislosti s infarkty myokardu, cévními mozkovými příhodami, periferním arteriálním onemocněním a aortální stenózou je testováno pouze 1-2 % populace, což ponechává miliony lidí v ohrožení cévními příhodami, kterým lze předejít.
Ekonomická zátěž kardiovaskulárních onemocnění (KVO) je ohromující – jen EU vydává ročně 282 miliard EUR na zdravotní péči a ztráty produktivity spojené s KVO. To zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšení prevence a strategií včasné detekce, zejména u vysoce rizikových stavů, jako je zvýšená koncentrace Lp(a).
S cílem upozornit na tuto situaci se 24.-25. března v Bruselu konal vůbec první celosvětový summit o Lp(a), na kterém se sešlo více než 60 mezinárodních odborníků z řad vědců a lékařů, tvůrců politik a zástupců pacientů. Summit proběhl pod záštitou polského předsednictví EU a současně s Dnem povědomí o Lp(a), který připadá na 24. března.
Testovat, testovat, testovat
Cílem summitu bylo zajistit, aby se testování Lp(a) stalo rutinní záležitostí a aby byl každý člověk testován zdarma alespoň jednou v životě, a to co nejdříve. Akci vedla Mezinárodní pracovní skupina pro Lp(a) a organizovala jej FH Europe Foundation (www.fhef.org) pod odborným vedením profesora Floriana Kronenberga (Rakousko). Diskuse se zaměřily na systémové překážky testování Lp(a) a životní zkušenosti a problémy jedinců žijících se zvýšenou hladinou Lp(a). Ti vyslovili jasnou výzvu: „Testovat, testovat, testovat“. Řešily se také nově vznikající příležitosti k prosazení změn klinické praxe a politického přístupu k problematice.
Summit souzněl se současným vývojem zdravotní politiky EU, včetně ambicí evropských zemí vytvořit společný plán pro kardiovaskulární zdraví, spuštění Evropského zdravotnického datového prostoru (EHDS) a závěrů Rady o kardiovaskulárním zdraví z prosince 2024, s cílem začlenit testování Lp(a) do národních hodnocení rizika KVO a posílit preventivní péči.
Úspora nákladů testováním Lp(a) doložena studií
Prof. Zanfina Ademi z Monasch University v Austrálii představila výsledky první mezinárodní studie nákladové efektivity testování Lp(a) v primární prevenci, která jednoznačně prokázala ekonomickou životaschopnost plošného testování Lp(a). Testování přineslo úsporu nákladů jak v oblasti zdravotní, tak sociální. Studii zadala a financovala FH Europe Foundation v rámci Mezinárodní pracovní skupiny pro Lp(a) a byla provedena v rozvinutých zemích u populace 10 000 osob ve věku 40 až 69 let s ohledem na zabránění příhodám jako je infarkt myokardu a cévní mozková příhoda.
Např. ve zdravotní oblasti činily ušetřené náklady u sledované populace 149 milionů eur v Rakousku, 495 mil. eur v Itálii a v USA to bylo 14 miliard dolarů. V oblasti sociální to bylo ještě více (566 mil. eur v Rakousku, 1,4 miliardy eur v Itálii a 60 miliard dolarů v USA). Pokud jde o odvrácení KV příhod, zvolená strategie by zabránila desítkám tisíc příhod v populaci 40-69 let (např. 12 tisícům v Rakousku nebo téměř 80 tisícům v Itálii) a významně se propisuje i do získaných kvalitních let života (QALY). Studie tedy neprokázala jenom nákladovou efektivitu, ale dokonce úsporu nákladů při implementaci testování Lp(a) v široké populační úrovni.
Bruselská mezinárodní deklarace o Lp(a) – výzva k akci
Summit informoval o tzv. Bruselské mezinárodní deklaraci o Lp(a), která nastiňuje konkrétní kroky pro vlády a zdravotnické systémy k zavedení rutinního testování Lp(a), přičemž se očekává, že ji podpoří přední světové a národní zdravotnické organizace. Deklarace uznává, že dopad testování zvýšené hladiny Lp(a) jako významného nezávislého rizikového faktoru pro KVO a jeho účinného managementu na veřejné zdraví by byl obrovský. Měl by se proto stát klíčovým pilířem preventivních strategií ve všech zemích.
Deklarace klade na tvůrce národních i mezinárodních politik pět hlavních požadavků:
1) Začlenit testování a léčbu zvýšené hladiny Lp(a) do světových, evropských a národních kardiovaskulárních plánů (zde má Česká republika díky Národnímu kardiovaskulárnímu plánu 2025 – 2035 splněno).
2) Zajistit vhodné investice, postupy a programy v oblasti testování a managementu Lp(a) na základě recentní studie, která prokázala významné celkové úspory nákladů pro zdravotnické systémy po celém světě.
3) Prosazovat politický závazek nařízeného systematického testování Lp(a) alespoň jednou během života, ideálně v raném věku, s plnou úhradou (i zde má Česká republika do velké míry splněno – testování Lp(a) by se mělo od ledna 2026 vyhláškou MZ ČR stát jedním z rutinních vyšetření v novém systému preventivních prohlídek u všeobecných praktických lékařů, navíc, bez ohledu na uvedené, je vyšetření Lp(a) je již dnes ordinacím hrazeno).
4) Zajistit, aby se testování provádělo v kontextu hodnocení celkového kardiovaskulárního rizika a podle potřeby se vypracovaly individuální plány pro udržení kardiovaskulárního zdraví všem, kteří z toho mohou profitovat.
5) Podporovat investice do vzdělávání veřejnosti a zdravotníků s cílem zvýšit povědomí o Lp(a) a o jeho vlivu na kardiovaskulární zdraví (zde má Česko hodně práce před sebou).
Řekli v Bruselu:
Prof. Florian Kronenberg, předseda Mezinárodní pracovní skupiny pro Lp(a): „Nejde jen o to, že vědecké důkazy jsou naprosto jasné. Zavedením systematičtějšího měření Lp(a) v kombinaci s ostatními tradičními rizikovými faktory a následnou vhodnou preventivní léčbou je možné dosáhnout obrovských finančních úspor a dalo by se zabránit velké části souvisejícího postižení našich spoluobčanů častými srdečními infarkty a mozkovými příhodami. Posun od „snažíme se napravit poškození“ – což často není možné – směrem k „prevenujeme preventabilní“ musí být hlavním cílem nadcházejících let. Každý rok prevence, který pro daného jedince ztratíme, jej více ohrožuje.“
Dr. Marius Geanta, prezident Centra pro inovace v medicíně a člen Mezinárodní pracovní skupiny pro Lp(a):
„Globální summit o Lp(a) byl více než jen vědeckým setkáním – byl silnou připomínkou toho, že žijeme a jednáme v rámci komplexního systému, kde žádný jednotlivý faktor neexistuje izolovaně. Lp(a) není jen biomarker – je to klíčový signál v síti genetických, environmentálních, sociálních a behaviorálních interakcí, které formují kardiovaskulární zdraví. Rozpoznat a řešit problematiku Lp(a) znamená přijmout komplexnost a navrhnout skutečně personalizované preventivní strategie. Summit osvětlil cestu kupředu: cestu, která vyžaduje systémové myšlení, interdisciplinární spolupráci a odvážné kroky k překlenutí propasti mezi znalostmi a reálným vlivem.“
Magdalena Daccord, CEO FH Europe Foundation: „Vůbec první globální summit o Lp(a) byl přelomovým okamžikem, na němž se sešli přední odborníci, tvůrci politik, zástupci průmyslu, zástupci pacientů a lidé žijící se zvýšenou hladinou Lp(a), aby se společně zabývali jednou z největších mezer v kardiovaskulární prevenci. Jeho síla spočívala v bezprecedentní spolupráci – životní zkušenosti sse etkaly s vědeckou expertizou a politická vůle se sladila s naléhavými potřebami veřejného zdraví. Nyní se tato dynamika musí promítnout do trvalých opatření, která zajistí rovný přístup k testování Lp(a) a péči. Na tom závisí budoucnost kardiovaskulárního zdraví.“
Prof. Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu a odborník na léčbu dyslipidemií: „Možnost „být u toho“ a prezentovat Evropu na 1. globálním summitu o Lp(a) nebyla Česku dána náhodou. Patříme mezi dlouhodobé podporovatele aktivit FH Europe, jejíž velmi aktivní „českou spojkou“ je pacientská organizace ČAKO. Navíc díky faktu, že Česká republika má schválený Národní kardiovaskulární plán, jehož součástí je zaměření na prevenci včetně screeningu Lp(a), naplňujeme již nyní požadavky Bruselské deklarace. To mimochodem účastníci summitu velmi ocenili. Doufám, že budeme moci podobně poučit zahraniční kolegy v oblasti implementace postulovaných strategjí.“